Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Pražský filharmonický sbor bude už potřetí za poslední rok účinkovat v Labské filharmonii, v koncertní síni Elbphilharmonie v Hamburku. Ve čtvrtek 2. února vystoupí v německé premiéře kantáty In This Brief Moment, jejímž autorem je Brett Dean. Hrát bude NDR Elbphilharmonie Orchester, dirigovat Alan Gilbert. V první půlce koncertu zazní ve světové premiéře skladba Flügel od Lisy Streich, která získala skladatelskou cenu nadace Claussen Simon. Jako sólisté vystoupí sopranistka Siobhan Stagg a kontratenorista Patrick Terry. Koncert je zároveň zahajovacím večerem nového festivalu Elbphilharmonie Visions.

Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Mamzelle Nitouche nebo Mam´zelle Nitouche (vysl. Mamzel Nituš, česky "slečna netýkavka") je nejznámější opereta, kterou zkomponoval francouzský operetní skladatel Hervé. Premiéra se konala 26. ledna 1883 v Paris Variétes. Libreto napsali Henri Meilhac a Arthur Milhaud. Opereta dosáhla světový úspěch a vícekrát se hrála i v českých a slovenských divadlech (pod původním, francouzským názvem).

OSOBY A OBSAZENÍ:
Célestin-Floridor: Tomáš Christian Brázda Denisa, chovanka kláštera: Eva Hartová Představená kláštera: Jarmila Baxová
Major Chateau Gibus: Miloslav Nechyba Fernand de Champlatreux: Jaroslav Kovacs Ředitel divadla: Radek Krejčí
Fortnýřka: Vladimír Štěpka
Režisér: Martin Matoušek
Loriot: Petr Matuszek
Corinna: Ester Králová
Lidia: Valeryia Vaygant
Gimblette: Hana Koubová
Sylvia: Iva Azubuike
Insipicient: Celestýn Čapka
Gustav: Luboš Wagner
Robert: Radek Konař
Strážmistr: Serguei Nikitine

Tentokrát Ibsen jako opera. Ibsenovo drama Přízraky se stává východiskem pro devátou ibsenovskou inscenaci režiséra Jana Nebeského.

JEDL připravuje poprvé ve své historii “velké plátno” ve smyslu velkého obsazení a technické náročnosti.

Ibsenovo drama jako hudební divadlo. Současná opera. Spojení režiséra Jana Nebeského, který se Ibsenovu dílu věnuje po dobu celé své kariéry (dosud režíroval 8 Ibsenových dramat) a Matouše Hejla, zástupce nejmladší generace hudebních skladatelů, slibuje výrazné uchopení žánru a významný příspěvek k možnostem a podobám hudebního divadla v 21. století. Libreto pro operu vytvořila na podkladě Ibsenovy hry Přízraky Lucie Trmíková, scénáristka a herečka, která dosud ztvárnila v Ibsenových hrách 6 velkých ženských rolí. Součastí tvůrčímu týmu je norská skladatelka a interdisciplinární umělkyně Tine Surel Lange, která se zaměřuje na tvorbu zvukově-obrazových děl.

OSOBY A OBSAZENÍ
HELENA ALVINGOVÁ: Lucie Trmíková
OSVALD ALVING: Miloslav König
PASTOR MANDERS: Igor Chmela
JAKUB ENGSTRAND: Petr Jeništa
REGINA ENGSTRANDOVÁ: Eva Hartová

BICÍ/PERKUSE: Antonín Procházka
BASKYTARA: Petr Tichý
TUBA: Jiří Genrt
CIMBÁL: Jan Mikušek
KYTARA: Štefan Szabo

INSCENAČNÍ TÝM
AUTOR: Henrik Ibsen
PŘEKLAD: František Fröhlich
HUDBA: Matouš Hejl
LIBRETO: Lucie Trmíková
REŽIE: Jan Nebeský
SCÉNA: Jan Nebeský a Petra Vlachynská
KOSTÝMY: Petra Vlachynská
INSTALACE A VIDEO: Tine Surel Lange

Mamzelle Nitouche nebo Mam´zelle Nitouche (vysl. Mamzel Nituš, česky "slečna netýkavka") je nejznámější opereta, kterou zkomponoval francouzský operetní skladatel Hervé. Premiéra se konala 26. ledna 1883 v Paris Variétes. Libreto napsali Henri Meilhac a Arthur Milhaud. Opereta dosáhla světový úspěch a vícekrát se hrála i v českých a slovenských divadlech (pod původním, francouzským názvem).

OSOBY A OBSAZENÍ:
Célestin-Floridor: Tomáš Christian Brázda Denisa, chovanka kláštera: Eva Hartová Představená kláštera: Jarmila Baxová
Major Chateau Gibus: Miloslav Nechyba Fernand de Champlatreux: Jaroslav Kovacs Ředitel divadla: Radek Krejčí
Fortnýřka: Vladimír Štěpka
Režisér: Martin Matoušek
Loriot: Petr Matuszek
Corinna: Ester Králová
Lidia: Valeryia Vaygant
Gimblette: Hana Koubová
Sylvia: Iva Azubuike
Insipicient: Celestýn Čapka
Gustav: Luboš Wagner
Robert: Radek Konař
Strážmistr: Serguei Nikitine

Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Mamzelle Nitouche nebo Mam´zelle Nitouche (vysl. Mamzel Nituš, česky "slečna netýkavka") je nejznámější opereta, kterou zkomponoval francouzský operetní skladatel Hervé. Premiéra se konala 26. ledna 1883 v Paris Variétes. Libreto napsali Henri Meilhac a Arthur Milhaud. Opereta dosáhla světový úspěch a vícekrát se hrála i v českých a slovenských divadlech (pod původním, francouzským názvem).

OSOBY A OBSAZENÍ:
Célestin-Floridor: Tomáš Christian Brázda
Denisa, chovanka kláštera: Eva Hartová
Představená kláštera: Jarmila Baxová
Major Chateau Gibus: Miloslav Nechyba
Fernand de Champlatreux: Jaroslav Kovacs
Ředitel divadla: Radek Krejčí
Fortnýřka: Vladimír Štěpka
Režisér: Martin Matoušek
Loriot: Petr Matuszek
Corinna: Ester Králová
Lidia: Valeryia Vaygant
Gimblette: Hana Koubová
Sylvia: Iva Azubuike
Insipicient: Celestýn Čapka
Gustav: Luboš Wagner
Robert: Radek Konař
Strážmistr: Serguei Nikitine

Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Lehárova Veselá vdova již při svém prvním uvedení v roce 1905 vzbudila obrovské nadšení, velmi rychle se z Vídně rozlétla do celého světa a stala se nejznámějším a nejúspěšnějším skladatelovým dílem. Nejméně dva hity z této operety zná doslova každý – píseň U Maxima jsem znám a vrcholně proslavenou Píseň o Vilje. Franz Lehár je zejména v souvislosti se svými posledními díly pověstný tím, že vnesl do operety smutek a slzy, jeho v pořadí pátá opereta však nabízí ještě klasický happy end.

OSOBY A OBSAZENÍ:
Hana Glavari: Michaela Katráková / Gabriela Kopperová
Baron Mirko Zeta: Petr Matuszek / Michael Kubečka
Valencie: Eva Hartová
Hrabě Danilo: Jaroslav Kovacs / Michal Bragagnolo
Camille De Rosillion: Jan Ondráček / Milan Vlček
Raoul De St. Brioche: Tomáš Christian Brázda Vicomt Cascada: Martin Matoušek Bogdanovič: Sergeui Nikitine
Sylvia: Tereza Kašová Kromow: Radek Krejčí Olga: Ivana Azubuike Prčič: Vladimír Štěpka Praskovja: Jarmila Baxová / Hana Koubová Něguš: Milan Nechyba / František Sysel

Tentokrát Ibsen jako opera. Ibsenovo drama Přízraky se stává východiskem pro devátou ibsenovskou inscenaci režiséra Jana Nebeského.

JEDL připravuje poprvé ve své historii “velké plátno” ve smyslu velkého obsazení a technické náročnosti.

Ibsenovo drama jako hudební divadlo. Současná opera. Spojení režiséra Jana Nebeského, který se Ibsenovu dílu věnuje po dobu celé své kariéry (dosud režíroval 8 Ibsenových dramat) a Matouše Hejla, zástupce nejmladší generace hudebních skladatelů, slibuje výrazné uchopení žánru a významný příspěvek k možnostem a podobám hudebního divadla v 21. století. Libreto pro operu vytvořila na podkladě Ibsenovy hry Přízraky Lucie Trmíková, scénáristka a herečka, která dosud ztvárnila v Ibsenových hrách 6 velkých ženských rolí. Součastí tvůrčímu týmu je norská skladatelka a interdisciplinární umělkyně Tine Surel Lange, která se zaměřuje na tvorbu zvukově-obrazových děl.

OSOBY A OBSAZENÍ
HELENA ALVINGOVÁ: Lucie Trmíková
OSVALD ALVING: Miloslav König
PASTOR MANDERS: Igor Chmela
JAKUB ENGSTRAND: Petr Jeništa
REGINA ENGSTRANDOVÁ: Eva Hartová

BICÍ/PERKUSE: Antonín Procházka
BASKYTARA: Petr Tichý
TUBA: Jiří Genrt
CIMBÁL: Jan Mikušek
KYTARA: Štefan Szabo

INSCENAČNÍ TÝM
AUTOR: Henrik Ibsen
PŘEKLAD: František Fröhlich
HUDBA: Matouš Hejl
LIBRETO: Lucie Trmíková
REŽIE: Jan Nebeský
SCÉNA: Jan Nebeský a Petra Vlachynská
KOSTÝMY: Petra Vlachynská
INSTALACE A VIDEO: Tine Surel Lange