Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Lehárova Veselá vdova již při svém prvním uvedení v roce 1905 vzbudila obrovské nadšení, velmi rychle se z Vídně rozlétla do celého světa a stala se nejznámějším a nejúspěšnějším skladatelovým dílem. Nejméně dva hity z této operety zná doslova každý – píseň U Maxima jsem znám a vrcholně proslavenou Píseň o Vilje. Franz Lehár je zejména v souvislosti se svými posledními díly pověstný tím, že vnesl do operety smutek a slzy, jeho v pořadí pátá opereta však nabízí ještě klasický happy end.

OSOBY A OBSAZENÍ:
Hana Glavari: Michaela Katráková / Gabriela Kopperová
Baron Mirko Zeta: Petr Matuszek / Michael Kubečka
Valencie: Eva Hartová
Hrabě Danilo: Jaroslav Kovacs / Michal Bragagnolo
Camille De Rosillion: Jan Ondráček / Milan Vlček
Raoul De St. Brioche: Tomáš Christian Brázda Vicomt Cascada: Martin Matoušek Bogdanovič: Sergeui Nikitine
Sylvia: Tereza Kašová Kromow: Radek Krejčí Olga: Ivana Azubuike Prčič: Vladimír Štěpka Praskovja: Jarmila Baxová / Hana Koubová Něguš: Milan Nechyba / František Sysel

Tentokrát Ibsen jako opera. Ibsenovo drama Přízraky se stává východiskem pro devátou ibsenovskou inscenaci režiséra Jana Nebeského.

JEDL připravuje poprvé ve své historii “velké plátno” ve smyslu velkého obsazení a technické náročnosti.

Ibsenovo drama jako hudební divadlo. Současná opera. Spojení režiséra Jana Nebeského, který se Ibsenovu dílu věnuje po dobu celé své kariéry (dosud režíroval 8 Ibsenových dramat) a Matouše Hejla, zástupce nejmladší generace hudebních skladatelů, slibuje výrazné uchopení žánru a významný příspěvek k možnostem a podobám hudebního divadla v 21. století. Libreto pro operu vytvořila na podkladě Ibsenovy hry Přízraky Lucie Trmíková, scénáristka a herečka, která dosud ztvárnila v Ibsenových hrách 6 velkých ženských rolí. Součastí tvůrčímu týmu je norská skladatelka a interdisciplinární umělkyně Tine Surel Lange, která se zaměřuje na tvorbu zvukově-obrazových děl.

OSOBY A OBSAZENÍ
HELENA ALVINGOVÁ: Lucie Trmíková
OSVALD ALVING: Miloslav König
PASTOR MANDERS: Igor Chmela
JAKUB ENGSTRAND: Petr Jeništa
REGINA ENGSTRANDOVÁ: Eva Hartová

BICÍ/PERKUSE: Antonín Procházka
BASKYTARA: Petr Tichý
TUBA: Jiří Genrt
CIMBÁL: Jan Mikušek
KYTARA: Štefan Szabo

INSCENAČNÍ TÝM
AUTOR: Henrik Ibsen
PŘEKLAD: František Fröhlich
HUDBA: Matouš Hejl
LIBRETO: Lucie Trmíková
REŽIE: Jan Nebeský
SCÉNA: Jan Nebeský a Petra Vlachynská
KOSTÝMY: Petra Vlachynská
INSTALACE A VIDEO: Tine Surel Lange

Tentokrát Ibsen jako opera. Ibsenovo drama Přízraky se stává východiskem pro devátou ibsenovskou inscenaci režiséra Jana Nebeského.

JEDL připravuje poprvé ve své historii “velké plátno” ve smyslu velkého obsazení a technické náročnosti.

Ibsenovo drama jako hudební divadlo. Současná opera. Spojení režiséra Jana Nebeského, který se Ibsenovu dílu věnuje po dobu celé své kariéry (dosud režíroval 8 Ibsenových dramat) a Matouše Hejla, zástupce nejmladší generace hudebních skladatelů, slibuje výrazné uchopení žánru a významný příspěvek k možnostem a podobám hudebního divadla v 21. století. Libreto pro operu vytvořila na podkladě Ibsenovy hry Přízraky Lucie Trmíková, scénáristka a herečka, která dosud ztvárnila v Ibsenových hrách 6 velkých ženských rolí. Součastí tvůrčímu týmu je norská skladatelka a interdisciplinární umělkyně Tine Surel Lange, která se zaměřuje na tvorbu zvukově-obrazových děl.

OSOBY A OBSAZENÍ
HELENA ALVINGOVÁ: Lucie Trmíková
OSVALD ALVING: Miloslav König
PASTOR MANDERS: Igor Chmela
JAKUB ENGSTRAND: Petr Jeništa
REGINA ENGSTRANDOVÁ: Eva Hartová

BICÍ/PERKUSE: Antonín Procházka
BASKYTARA: Petr Tichý
TUBA: Jiří Genrt
CIMBÁL: Jan Mikušek
KYTARA: Štefan Szabo

INSCENAČNÍ TÝM
AUTOR: Henrik Ibsen
PŘEKLAD: František Fröhlich
HUDBA: Matouš Hejl
LIBRETO: Lucie Trmíková
REŽIE: Jan Nebeský
SCÉNA: Jan Nebeský a Petra Vlachynská
KOSTÝMY: Petra Vlachynská
INSTALACE A VIDEO: Tine Surel Lange

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Koncert v kostele v Lybini u Lubence: Eva Hartová jako host the Cello boys. Na programu jsou kromě běžného repertoáru kapely také písně a árie ve stylu symphonic metal jako např. Evanescence, Phantom od the opera a další.

Zkrácená verze opery Rusalka, která se uskuteční v sobotu 19. srpna 2023 ve 20.30 hod. před hasičskou zbrojnicí v Krakovci.
RUSALKA: Barbora Perná
VODNÍK: Jiří Pribyl
PRINC: Milan Vlček
JEŽIBABA/CIZÍ KNĚŽNA: Alžběta Vomáčková
HAJNÝ: Zdeněk Kapl
KUCHTÍK: Eva Hartová

Letošní 10. ročník pěveckých kurzů pod vedením renomovaného amerického hlasového kouče Kamala Khana a Heleny Kaupové, profesorky Hudební fakulty Akademie múzických umění, přivítá výjimečně talentované mladé zpěváky.
Jejich týdenní intenzivní studium zpěvu s vynikajícími lektory vyvrcholí 8. září závěrečným koncertem pro širokou veřejnost.