Views Navigation

Navigace pro zobrazení Akce

Dnes

Netopýr

Severočeské divadlo v Ústí nad Labem

 

Mam’zelle Nitouche

Karlovarské městské divadlo

Mamzelle Nitouche nebo Mam´zelle Nitouche (vysl. Mamzel Nituš, česky "slečna netýkavka") je nejznámější opereta, kterou zkomponoval francouzský operetní skladatel Hervé. Premiéra se konala 26. ledna 1883 v Paris Variétes. Libreto napsali Henri Meilhac a Arthur Milhaud. Opereta dosáhla světový úspěch a vícekrát se hrála i v českých a slovenských divadlech (pod původním, francouzským názvem).

OSOBY A OBSAZENÍ:
Célestin-Floridor: Tomáš Christian Brázda
Denisa, chovanka kláštera: Eva Hartová
Představená kláštera: Jarmila Baxová
Major Chateau Gibus: Miloslav Nechyba
Fernand de Champlatreux: Jaroslav Kovacs
Ředitel divadla: Radek Krejčí
Fortnýřka: Vladimír Štěpka
Režisér: Martin Matoušek
Loriot: Petr Matuszek
Corinna: Ester Králová
Lidia: Valeryia Vaygant
Gimblette: Hana Koubová
Sylvia: Iva Azubuike
Insipicient: Celestýn Čapka
Gustav: Luboš Wagner
Robert: Radek Konař
Strážmistr: Serguei Nikitine

Quo vadis?

Litomyšl Jiráskova 133, Litomyšl

Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Libreto: Sylvie Bodorová, Martin Otava
Hudební nastudování: Jiří Petrdlík
Dirigent: Jiří Petrdlík / Jiří Štrunc
Režie: Martin Otava
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Dana Haklová

Osoby a obsazení:
Nero, císař: Philippe Castagner / Jan Tejkal
Poppea, císařova žena: Ivana Veberová
Agrippina, císařova matka: Jana Foff / Jana Piorecká
Marcus Vinicius: Michal Bragagnolo / Tomáš Kořínek
Lygie, Markova láska, později jeho žena: Eva Hartová / Vanda Šípová
Petronius, arbiter elegantiarum: Jakub Hliněnský / Jiří Kubík
Euniké, Petroniova družka: Ivana Klimentová / Radka Sehnoutková
Tigellinus, velitel pretoriánské gardy: Jiří Brückler / Jan Kukal
Apoštol Petr: Josef Kovačič
Chilón, zpěvák: Jakub Hliněnský / Martin Matoušek
Lucius Sextues, pretoriánský voják: Jevhen Šokalo
Herold, ceremoniář: Dalibor Tolaš
Flavius, tanečník: Gaëtan Pires
Livius, tanečník: Richard Ševčík
Nazarius, křesťanský chlapec: Matěj Dolejš
Hlas Ježíše: Martin Stránský
Hlas ze záhrobí 1: Jana Foff / Jana Piorecká
Hlas ze záhrobí 2: Ivana Klimentová / Petra Tion
Moderátorka SPQR: Marcela Durasová / Ivana Klimentová / Jana Tolašová
Publius Cornelius Tacitus, historik: Jiří Vejvoda
Andromachos, krétský lékař, kameraman: Pavel Feiferlík
Ursus, ochránce Lygie: Roman Dušek
Dva pomocníci Herolda: Miro Bartoš / Miroslav Korda
Sporus, tanečník: Ondřej Rác
Otrok čtoucí Petroniův dopis: Miro Bartoš
Těhotná Římská dívka: Andrea Frídová / Petra Tion
Sbor a orchestr opery DJKT, Balet DJKT, Kajetán - Dětský sbor opery DJKT

Prodaná nevěsta

Hrad Střekov Na Zacházce 844, Ústí nad Labe,

Na naše jeviště se vrátila česká klasika nejklasičtější – Smetanova Prodaná nevěsta. Jestliže jsme v září 2009 nabídli pro srovnání původní verzi této opery ve tvaru, jak byla premiérována 30. května 1866 v pražském Prozatímním divadle – tedy ve dvou jednáních, bez mnohých dnes známých hudebních čísel, ovšem s operetně laděným kupletem Principála a Esmeraldy „Ten staví se svatouškem“ a s mluvenou prózou místo později vžitých recitativů, tentokrát přinášíme skladatelovu verzi finální, jak k ní dospěl po třech návratech a mnohém pilování v letech 1866–1869. Poslední revize Prodané nevěsty byla premiérována 25. září 1870. Ač původně Smetana zamýšlel vytvořit lehkou, avšak kvalitní českou operetu, jeho tvůrčímu principu trvalé snahy po obsahové i formální dokonalosti díla můžeme děkovat za vznik jedné z nejpopulárnějších a nejhranějších českých oper vůbec.

Rusalka na Vysoké

Památník Antonína Dvořáka Vysoká u Příbramě 69, Vysoká u Příbramě, Středočeský kraj

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Rusalka na Vysoké

Památník Antonína Dvořáka Vysoká u Příbramě 69, Vysoká u Příbramě, Středočeský kraj

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Rusalka na Vysoké

Památník Antonína Dvořáka Vysoká u Příbramě 69, Vysoká u Příbramě, Středočeský kraj

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK