Netopýr
Severočeské divadlo v Ústí nad Labem
soprano
Mamzelle Nitouche nebo Mam´zelle Nitouche (vysl. Mamzel Nituš, česky "slečna netýkavka") je nejznámější opereta, kterou zkomponoval francouzský operetní skladatel Hervé. Premiéra se konala 26. ledna 1883 v Paris Variétes. Libreto napsali Henri Meilhac a Arthur Milhaud. Opereta dosáhla světový úspěch a vícekrát se hrála i v českých a slovenských divadlech (pod původním, francouzským názvem).
OSOBY A OBSAZENÍ:
Célestin-Floridor: Tomáš Christian Brázda
Denisa, chovanka kláštera: Eva Hartová
Představená kláštera: Jarmila Baxová
Major Chateau Gibus: Miloslav Nechyba
Fernand de Champlatreux: Jaroslav Kovacs
Ředitel divadla: Radek Krejčí
Fortnýřka: Vladimír Štěpka
Režisér: Martin Matoušek
Loriot: Petr Matuszek
Corinna: Ester Králová
Lidia: Valeryia Vaygant
Gimblette: Hana Koubová
Sylvia: Iva Azubuike
Insipicient: Celestýn Čapka
Gustav: Luboš Wagner
Robert: Radek Konař
Strážmistr: Serguei Nikitine
Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.
Libreto: Sylvie Bodorová, Martin Otava
Hudební nastudování: Jiří Petrdlík
Dirigent: Jiří Petrdlík / Jiří Štrunc
Režie: Martin Otava
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Dana Haklová
Osoby a obsazení:
Nero, císař: Philippe Castagner / Jan Tejkal
Poppea, císařova žena: Ivana Veberová
Agrippina, císařova matka: Jana Foff / Jana Piorecká
Marcus Vinicius: Michal Bragagnolo / Tomáš Kořínek
Lygie, Markova láska, později jeho žena: Eva Hartová / Vanda Šípová
Petronius, arbiter elegantiarum: Jakub Hliněnský / Jiří Kubík
Euniké, Petroniova družka: Ivana Klimentová / Radka Sehnoutková
Tigellinus, velitel pretoriánské gardy: Jiří Brückler / Jan Kukal
Apoštol Petr: Josef Kovačič
Chilón, zpěvák: Jakub Hliněnský / Martin Matoušek
Lucius Sextues, pretoriánský voják: Jevhen Šokalo
Herold, ceremoniář: Dalibor Tolaš
Flavius, tanečník: Gaëtan Pires
Livius, tanečník: Richard Ševčík
Nazarius, křesťanský chlapec: Matěj Dolejš
Hlas Ježíše: Martin Stránský
Hlas ze záhrobí 1: Jana Foff / Jana Piorecká
Hlas ze záhrobí 2: Ivana Klimentová / Petra Tion
Moderátorka SPQR: Marcela Durasová / Ivana Klimentová / Jana Tolašová
Publius Cornelius Tacitus, historik: Jiří Vejvoda
Andromachos, krétský lékař, kameraman: Pavel Feiferlík
Ursus, ochránce Lygie: Roman Dušek
Dva pomocníci Herolda: Miro Bartoš / Miroslav Korda
Sporus, tanečník: Ondřej Rác
Otrok čtoucí Petroniův dopis: Miro Bartoš
Těhotná Římská dívka: Andrea Frídová / Petra Tion
Sbor a orchestr opery DJKT, Balet DJKT, Kajetán - Dětský sbor opery DJKT
Na naše jeviště se vrátila česká klasika nejklasičtější – Smetanova Prodaná nevěsta. Jestliže jsme v září 2009 nabídli pro srovnání původní verzi této opery ve tvaru, jak byla premiérována 30. května 1866 v pražském Prozatímním divadle – tedy ve dvou jednáních, bez mnohých dnes známých hudebních čísel, ovšem s operetně laděným kupletem Principála a Esmeraldy „Ten staví se svatouškem“ a s mluvenou prózou místo později vžitých recitativů, tentokrát přinášíme skladatelovu verzi finální, jak k ní dospěl po třech návratech a mnohém pilování v letech 1866–1869. Poslední revize Prodané nevěsty byla premiérována 25. září 1870. Ač původně Smetana zamýšlel vytvořit lehkou, avšak kvalitní českou operetu, jeho tvůrčímu principu trvalé snahy po obsahové i formální dokonalosti díla můžeme děkovat za vznik jedné z nejpopulárnějších a nejhranějších českých oper vůbec.
Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.
Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK
Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.
Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK
Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.
Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK