Tentokrát Ibsen jako opera. Ibsenovo drama Přízraky se stává východiskem pro devátou ibsenovskou inscenaci režiséra Jana Nebeského.

JEDL připravuje poprvé ve své historii “velké plátno” ve smyslu velkého obsazení a technické náročnosti.

Ibsenovo drama jako hudební divadlo. Současná opera. Spojení režiséra Jana Nebeského, který se Ibsenovu dílu věnuje po dobu celé své kariéry (dosud režíroval 8 Ibsenových dramat) a Matouše Hejla, zástupce nejmladší generace hudebních skladatelů, slibuje výrazné uchopení žánru a významný příspěvek k možnostem a podobám hudebního divadla v 21. století. Libreto pro operu vytvořila na podkladě Ibsenovy hry Přízraky Lucie Trmíková, scénáristka a herečka, která dosud ztvárnila v Ibsenových hrách 6 velkých ženských rolí. Součastí tvůrčímu týmu je norská skladatelka a interdisciplinární umělkyně Tine Surel Lange, která se zaměřuje na tvorbu zvukově-obrazových děl.

OSOBY A OBSAZENÍ
HELENA ALVINGOVÁ: Lucie Trmíková
OSVALD ALVING: Miloslav König
PASTOR MANDERS: Igor Chmela
JAKUB ENGSTRAND: Petr Jeništa
REGINA ENGSTRANDOVÁ: Eva Hartová

BICÍ/PERKUSE: Antonín Procházka
BASKYTARA: Petr Tichý
TUBA: Jiří Genrt
CIMBÁL: Jan Mikušek
KYTARA: Štefan Szabo

INSCENAČNÍ TÝM
AUTOR: Henrik Ibsen
PŘEKLAD: František Fröhlich
HUDBA: Matouš Hejl
LIBRETO: Lucie Trmíková
REŽIE: Jan Nebeský
SCÉNA: Jan Nebeský a Petra Vlachynská
KOSTÝMY: Petra Vlachynská
INSTALACE A VIDEO: Tine Surel Lange

Nádherný Zeyerův text o lásce, víře v Boha a o neutuchající naději i planoucím srdci ožije v podání Lucie Trmíkové a Petra Jeništy. Doprovodí je sopranistka Eva Hartová a pianista Filip Martinka. Divadelní spolek JEDL, premiéra představení.

Během tříhodinového programu vám přiblížíme vznik operního představení, seznámíme vás s operou W. A. Mozarta
KOUZELNÁ FLÉTNA
a společně si v opeře zahrajeme.

V první části programu se věnujeme hudební stránce opery – dirigent, sólisté a členové Orchestru Národního divadla představí nejslavnější árie z opery. Společně s operní režisérkou si žáci na jevišti během herecké dílny vyzkouší, jak vzniká operní představení.

Ve druhé části si vyzkouší navrhnout scénu a kostým. K dispozici jsou makety scény, krejčovské panny i materiál pro vlastní tvorbu. Účastníci dílny projdou i zákulisím Stavovského divadla, nahlédnou do kostýmního fundusu i do orchestřiště. Dílnu připravují lektorky ND+ se soubory Opery Národního divadla a Státní opery.

Divotvorný hrnec byl prvním opravdovým americkým muzikálem v Evropě i u nás, kde je na jeviště v roce 1948 ve svém divadle a ve svém geniálně vtipném překladu uvedli Jiří Voskovec a Jan Werich. Příběh o lásce, ale také aroganci a bezohlednosti, je plný pohádkového tajemství - vystupuje v něm několik nadpřirozených postav (dokonce i jeden předmět, který by si leckdo jistě přál vlastnit – hrnec, který každému splní tři přání) a dějí se v něm věci vskutku nevídané.

Muzikál představení uvádíme v jazyce: čeština
Datum premiéry: 10.11. 2023
Režie: Libor Žídek
Dirigent: Milan Kaňák, Martin Peschík
Choreografie: Vladimir Gončarov
Výtvarník scény: Václav Vohlídal
Výtvarník kostýmů: Josef Jelínek
Sbormistr: Jan Snítil
Asistent režie: Tomáš Ch. Brázda
Hudební nastudování: Milan Kaňák

OSOBY A OBSAZENÍ:
Vodník Čochtan: Tomáš Christian Brázda
Káča: Eva Hartová / Monika Sommerová
Josef Novák: Petr Matuszek
Senátor Randall: Miloslav Nechyba
Buzz Collins: Radek Krejčí
Woody Rychtarik: Jaroslav Kovacs
Šerif: Vladimír Štěpka
Bellinda: Jarmila Baxová
Mary: Ester Králová
Robert: Radek Konař
Susan: Céline Pianelli / Eliška Paseka Černohlávková
Harold, černý sluha: Celestýn Čapka

Mamzelle Nitouche nebo Mam´zelle Nitouche (vysl. Mamzel Nituš, česky "slečna netýkavka") je nejznámější opereta, kterou zkomponoval francouzský operetní skladatel Hervé. Premiéra se konala 26. ledna 1883 v Paris Variétes. Libreto napsali Henri Meilhac a Arthur Milhaud. Opereta dosáhla světový úspěch a vícekrát se hrála i v českých a slovenských divadlech (pod původním, francouzským názvem).

OSOBY A OBSAZENÍ:
Célestin-Floridor: Tomáš Christian Brázda
Denisa, chovanka kláštera: Eva Hartová
Představená kláštera: Jarmila Baxová
Major Chateau Gibus: Miloslav Nechyba
Fernand de Champlatreux: Jaroslav Kovacs
Ředitel divadla: Radek Krejčí
Fortnýřka: Vladimír Štěpka
Režisér: Martin Matoušek
Loriot: Petr Matuszek
Corinna: Ester Králová
Lidia: Valeryia Vaygant
Gimblette: Hana Koubová
Sylvia: Iva Azubuike
Insipicient: Celestýn Čapka
Gustav: Luboš Wagner
Robert: Radek Konař
Strážmistr: Serguei Nikitine

Ve světové premiéře uvádí operní soubor DJKT operu české skladatelky Sylvie Bodorové Quo vadis, kterou napsala přímo pro plzeňskou operu. Libreto vytvořila Sylvie Bodorová a Martin Otava na některé motivy stejnojmenného románu polského romantického romanopisce Henryka Sienkiewicze z roku 1895 a podle děl antických autorů Tacita, Suetonia a Petronia.

Libreto: Sylvie Bodorová, Martin Otava
Hudební nastudování: Jiří Petrdlík
Dirigent: Jiří Petrdlík / Jiří Štrunc
Režie: Martin Otava
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Dana Haklová

Osoby a obsazení:
Nero, císař: Philippe Castagner / Jan Tejkal
Poppea, císařova žena: Ivana Veberová
Agrippina, císařova matka: Jana Foff / Jana Piorecká
Marcus Vinicius: Michal Bragagnolo / Tomáš Kořínek
Lygie, Markova láska, později jeho žena: Eva Hartová / Vanda Šípová
Petronius, arbiter elegantiarum: Jakub Hliněnský / Jiří Kubík
Euniké, Petroniova družka: Ivana Klimentová / Radka Sehnoutková
Tigellinus, velitel pretoriánské gardy: Jiří Brückler / Jan Kukal
Apoštol Petr: Josef Kovačič
Chilón, zpěvák: Jakub Hliněnský / Martin Matoušek
Lucius Sextues, pretoriánský voják: Jevhen Šokalo
Herold, ceremoniář: Dalibor Tolaš
Flavius, tanečník: Gaëtan Pires
Livius, tanečník: Richard Ševčík
Nazarius, křesťanský chlapec: Matěj Dolejš
Hlas Ježíše: Martin Stránský
Hlas ze záhrobí 1: Jana Foff / Jana Piorecká
Hlas ze záhrobí 2: Ivana Klimentová / Petra Tion
Moderátorka SPQR: Marcela Durasová / Ivana Klimentová / Jana Tolašová
Publius Cornelius Tacitus, historik: Jiří Vejvoda
Andromachos, krétský lékař, kameraman: Pavel Feiferlík
Ursus, ochránce Lygie: Roman Dušek
Dva pomocníci Herolda: Miro Bartoš / Miroslav Korda
Sporus, tanečník: Ondřej Rác
Otrok čtoucí Petroniův dopis: Miro Bartoš
Těhotná Římská dívka: Andrea Frídová / Petra Tion
Sbor a orchestr opery DJKT, Balet DJKT, Kajetán - Dětský sbor opery DJKT

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK

Do světa Rusalky diváky uvede sám Antonín Dvořák. Rusalka i princ budou ve svém prostředí, tak jak je viděl Antonín Dvořák. Nejznámější Dvořákova opera, Rusalka, byla ve Vysoké u Příbramě, „druhém“ domově Antonína Dvořáka, uvedena naposledy v padesátých letech 20. století. Dvořák jí zde i složil, inspirovalo ho prostředí zámečku a jeho okolí.

Dirigent: Sébastien BAGNOUD
Režie : Dagmar HLUBKOVÁ
Choreografie : Martin ŠINTÁK